středa 7. dubna 2010

...až naprší

To pláče obloha
a prosí o odpuštění
zatímco její prstoklad
zběsile utíká po střechách
a těžké, šedivé, chladné  cáry
ženou se oblohou;
za nimi beránci noví jdou;
 pase je svěží vítr, pasák starý
co lidstvo samo;
 rozhání cáry.

Až naprší
čerstvé, májové vody....

Zatím jen pramínky sluneční
vplétají se nebem
kde ještě staré , loňské trávy
zebou mne

.Až zaprší
májového deeště 
 prohlédne i krajina...

Žádné komentáře:

Okomentovat