Probudila jsem se

 Slunce, ty poklade

než den tě rozkrade
je dobře, že jsi objalo mne

a usedlo jsi v celém domě...

Bůh do domu

 Do domu vstoupil host

to světlo přišlo mezi nás

 jas čistého rána 

po průzračné noci

Ať se stalo co se stalo

včera, dnes špatné je smazáno

slunce s oblaky si jen tak hrálo

nové nám bylo udáno

Bůh vstoupil do domu

Až tam

 

...rozevřená náruč země je scestí za sluncem

vprostřed luk a polí kteroukoliv vydáš se vpřed

dojdeš ve střed slunce mizejícího ti za obzor

Sedmikrásky

... křehoučké, malé něžné krásky

chudobkami co také zvány;

v záňadří luk jsouc rozsypány

prý duše v nich jsou zemřelých...

Bůh nemohl se splést

když rovněž podél cest 

vsadil jim vytrvat, mít rád

Tak i já vsadila kousíček sebe ,

 chtěje něžností milovat...

Panenko z louky

Má malá vílo, zlatovlásko

co kvítí natrháno tobě na věneček, prostého, čistého jako tvé oči  

 v barvě letních nebes

snesla bych ti do klína;

zvonky i sedmikrásky, sluníčka pampelišek do nich vpletu ti

jeden jak svatozář, druhý na košíček

bělostně čistý jako ty sama

 a jednoduchá písnička mezi náma zní ptačím cvrdlikáním

hymnusem oslavným 

nad hlavama

Pohádka

Houpity, houpity, koníčci  loukou se houpají

tichounce přitom zpívají

spinkej náš maličký, spinkej, ach spi

bratříček sestřička, pejsek i kočička

 také už sní

o jedné pohádce schované v smetánce

na peci, ve džbáně stojícím

-

až se den probudí, že nám ji sní

Obraz v zrcadle jsem já

Zrcadlo, zrcadlo, pověz mi jen

mám sen, nemohu z tebe ven

Alenka v říši divů zakletá

v obrazu tvém hledám
stopy, co maloval po mně čas
-
 nás dva, tebe i sebe zapomněl asi
když daroval nám tolik krásy