Namaloval beránka:

Byl jednou jeden Malý princ a ten rád snil:

a byl jeden přítel veliký, ten sny mu vyplnil

namaloval mu beránka, beránku otevřel krabici

aby hned jukl na prince čísťounce, bíle se smějící

Pojďte pane malíři, budeme si hrát 

postavíme šlehačkový hrad na kopci z jetelíčka

pod ním poteče říčka maminčiny smetany

 a porostou tam akáty a čtyřlístky pro štěstí.

Jeden dáme, beránku malíři Jiříkovi, ať se mu sladce spí!

Ondřejovi Suchému/ pozdrav od myšáků myšákům

původně měla být medicína naordinovaná večer, ale to už se spalo:
 
Potkal myšák myšku spěchající: Kam že letí? 
Honí Čas, vlakem, metrem...,
 zas a zas jí utíká jeho nit. 
Snaží se jí polapit
než jí zdaní podle lidí:
 Myšák na to; ať se stydí celá paní myšáková,
 do své díry ať se schová, 
než že  to lidské danění je prej myší šmejdění.
Co těm hloupejm lidem drobků chutných padá! 
Jestli chce, tak ať se klidně přidá;
Ráda! 
K popelnicím od Ježíška každý dle gusta si získá!!

plameny

Ach: vy hříšně ladní tanečníci v éterických řízách šplhající plamenem svých těl až k nebesům 
a jiskrnými zácchvěvy vysílající tajuplnou morseovkou píseň o teple, o žáru, o shoření....
"tsssss "zní večerní tmou 
zatímco na zem dopadají umírající uhlíky...

Živte je, přiživujte lidé!, ovinou vás a spolknou svou stále víc mohutnějící silou krásy...
než i vy v nich uhoříte touhou stát se jejich těly

Až přijde čas:

...až jednou budu v klidu spát chci také mezi nebesy, 

kde ticho chrání krajina před běsy lidských záští:

Ať třeba na mně prýští déšť
ať  bouře oblak blesky  rozpíná, 

mně vadit nebudou
jen když krajina bude bdít nad mým snem, 

vonět domovem a  zakáže vstup lidské zášti

té za života bylo dost.
Ať třeba déšť si prýští, obloha blesky metá: 

chci v klidu sen svůj věčný spát 
zde, v údolí tichem zapadlém
oddána s věčností  těchto  zdí...