Mé srdce jest:

 Mé srdce nechť

slunce jest;

z cest svých

přiblížím se k němu

kdykoliv by chtěl splín

zastřít mě mlhou

Z budoucí pohlednice stromů:

......lístek za lístkem letí ulicí, barvou zářící
rudou až zlatou,svou zeleň oblékly si,
tvar královské koruny  však schovávají usušení stále dál
 vždyť jejich domov byl  javor - králů stromů;
to on je  všude rozdával;


...ježatý kabátek z bělostných kvítků 
vyklubal se: a v sobě miminko jako medvídě;
roste a roste, až přijde jeho čas.
To vítr ho snese a zakutálí.
Zapadne, a vše začne znova a znova:
nejdřív vyroste strom.


Nejdřív ze  obalí do růžovoučkých vláken z kvítků,
potom začne plátek za plátkem padat ze sukýnek
až zbude budoucí plod. Takové nic na větvičce
co upíjí mízi k životu. A najednou tu bude jablíčko;
Baevné rozloučení a odchod do podzimu a spánku.

Vaše ruka je růžencem

zaposlouchejme se do hlasu svého těla a potom ho pohla´dme a, že je s námi a splňme mzuu jeho přání odpočinkem

http://www.youtube.com/watch?v=mCDFow0V5xI

Můj Bože, otevři náruč svou a přijmi oběť, kterou zem přinesla k svému znovuzrození. Dej jí zpět pokoj a mír; sklání se k tobě prosebníci: My, hříšní lidé této Země:obnov sílu, obnov lásku, ať smíme věřit, že se vše nepromění vniveč.
Těm, co ubližují tobě i Zemi odpusť, jsou neznalí.Naopak, nechť je vede tato cesta k nalezení tvé věčné lásky, kterou nám dáváš každým nově zrozeným dnem.