Slunce, ty poklade
než den tě rozkradeje dobře, že jsi objalo mne
a usedlo jsi v celém domě...
od meditačních zastavení po chvilku s poezií
Slunce, ty poklade
než den tě rozkradeDo domu vstoupil host
to světlo přišlo mezi nás
jas čistého rána
po průzračné noci
Ať se stalo co se stalo
včera, dnes špatné je smazáno
slunce s oblaky si jen tak hrálo
nové nám bylo udáno
Bůh vstoupil do domu
... křehoučké, malé něžné krásky
chudobkami co také zvány;
v záňadří luk jsouc rozsypány
prý duše v nich jsou zemřelých...
Bůh nemohl se splést
když rovněž podél cest
vsadil jim vytrvat, mít rád
Tak i já vsadila kousíček sebe ,
chtěje něžností milovat...