Andílku

Andílku
...andílku, opustíš-li mě teď, hned
smutno mi bude;
máš pleť sluneční záře a vzhled modrého nebe,
v dlaních máš rosu,
která zebe ránem; právě se zrodilo:
ty ses mi zdál, když usmíval ses
a hladil si mě po tvářích.
Odcházíš do spěchajícího dne; bledneš
v jeho všednosti jsi čím dál menší.
Chtěla bych zavolat:"Neodcházej!"
čím víc jsi menší.
Budu na tebe čekat večer zas
a pro okrasu jsem ti dala jméno Naděje
andílku z minulé noci

Já, smutný klaun/ Z obrázků od Lubici Lintnerové

Hej, hola přátelé, dobrý den!
Že smutný jsem? Svou tvář mám pod červeným nosem,
hádejte kdo jsem?
Veselá nálada v stáří jak zamlada, nohy svázané do uzlíku,
v cylindru nosím váš kopec díků:
Směji se tam kde pláčete a pláču schvalně kde se smějete
. Klaun se mi říká;
jsem s vámi rád, přátelé
ve chvílích z nichž se neutík

lesní pěšinkou:

znám jednu krásnou dlaň
co tolik, tolik voní
po ní se honí mikrosvět
mravenec mravence si hledá
ropucha pro rosničku pláče
maličký otakárek usedl k odpočinku
pomalinku, koník si skáče tam a zpět
že dlaň je hrubá vrásčitá, to nikomu nic nevadí
vždyť rozvírá se v rozrůstání
z mokřidel v traviskách vystupuje vláha co víla
chladí a osvěžuje dech, obláček po zádech jí ztéká
nad sebou věnec všeptačích trylků,
jen chvilku ještě....
_

znám malou, maličkou dlaň oddanou slunci,
v prstenci oblaků
_
dlaň plnou zázraků...

Art of Rafal Olbinski

kdyby všechny krásy této skladby vstoupily mezi nás, byl by čistěji...

les barricades

až dotkne se nás stáří, bude to dar za prožitá léta: Naše obzory se stanou oblohou kde budou všechny naše dny jako obláčky plout a v hvězdné výši bude naše budoucnost, neboť, hosté na této zemi máme prostřeno vše co jsme si za ta léta naseli a poté vypěstovali: Kde bodláků budou nás tlačit, kde zlatých zrn chleba voňavého předáme...

Muj Blog | eSeznam

Muj Blog | eSeznam: "Z obrázků/tapet Jiřího navrátila
mimochodem: ilustroval také CD radima Hladíka a jeho parafráze Julese Verna nemají chybu:
1. obrázek:
Nebe je koule mořského rybníka,
plavou v něm zlaté ryby;
měsíc má vousy zlatého vodníka
co noci slíbí jsou pouhé sny
- a přeci se mi líbí...
2.obrázek protentokrát:
vteřiny zázraků mají křídla motýlí
pílí si uletět do oblak;
chvilička tik tak je roztouženě odečítá;
Chtěla by je pochytat zpět.
Slyšíš její lákavý podvečerní zpěv?
Nezbývá než rozletět se za nimi.
Oheň v krbu praská, snad přicházíme do zimy
a oni to ví...

jiřička: prostor – Windows Live

jiřička: prostor – Windows Live: "parafráze na smrt jako matku
Šťáva hroznů se rozlévá mými dlaněmi na syrovou zem,
která navléká na ještě včera kvetoucí tělo černý rubáš.
Mezi nás vstupuje obloha ztěžklá deštěm.
Matka v okenici rozsvěcí;
abychom poznali, že je doma:
Nevěrnice,ještě včera se pruty dotýkaly svými hrozny slunce,
laskaly se s ním svými hrozny,




nalévaly plody sladkou š´távou,
která mnou nyní prostupuje do blátivé hroudy.

Brzy budou Dušičky.
Drtím hrozny v dlaních;
syrové, žíznící vzpomínky se vnořují mezi nás :
To smrt nás navštívila...


– Odesláno pomocí lišty Google Toolbar"

Něžná je láska. Blog - Jirina musilova (blog.sme.sk)

Něžná je láska. Blog - Jirina musilova (blog.sme.sk): "http://www.youtube.com/watch?v=voLr-tCXJ0I

Něžná je láska, když svítá

 padají krůpěje;

oblaka červánků malují oblohu

a listí tančící s větrem

zatímco ty spíš.

Máš v očích celou kouzelnou noc

co vkládal ti sen.

Na začátku večera

jsme usedli spolu do lodi vášní

a nechali se nést

hvězdami, které plní přání,

co na tom, že podzim psal na naše skráně

večerní chlad.

Ten foxtrot v srdcích

jak plamínek tancoval.

Mou a tvou náruč poutal

milostnou písní.

Za oknem svítá

a ty ještě spíš.

Máš v očích lásku;

Tančí stejně jako to podzimní listí

jsem v ní

a tančím s tebou, má lásko

podzimní foxtrot.

Co na tom,

že venku se probudil den.

– Odesláno pomocí lišty Google Toolbar"