Bože, pomoz mi/ zaříkání se

Pane Bože pomoz mi
najít kříž, blíž k tobě
mám v sobě pustinu
prázdné srdce a dlaně mám
tam někde, přes hory, až tam
 k obzorům stoupám po očích
 a hledám klid, kde není ústrku
 člověka od člověka; K člověku
kráčí má  Duše v pokoře
Nemá nic než sebe
a zebe mne to prázdno v dlaních
 v srdci pustina
Jen ptačí zpěv prolíná nebesy
můj hlas k tobě
Vždyť nejsem v hrobě kde život je

Pane Bože, pomoz mi najít můj kříž
 a připnout ho k sobě ve jménu naděje....

Vyznání/ Něco se nepovedlo, je smutno

I kdybych sto slov snad vyslovila
řekni mi, řekni Žila jsem?
Na oltář den bych položila
co prošel mojím životem
- dříve než vezme si ho Zem
či bych mu zradu odpustila?

když panenky pláčou

Když panenky sami pláčou

 nemá si kdo s nimi hrát

dávno zvadly už jim mašle

do vlasů sedl listopad

 Dojdeš k nim zdlouhavou cestou

 až sama budeš v koutě stát

kolem slétnou zbytky z listí

nikdo nejde k tobě

 nikdo nepřichází víc si hrát

Kdo ví

Milenci, řekněte mi
Jak voní láska?
Jako když oheň v krbu praská
Jsou v očích jiskřičky z plamínků?
Tisíce jiskřiček když kolkol rozhazuje?
Jako to dítě co v matčině klíně slastně vrní?
Líbivou píseň, když vyluzuje?
Či vánek  když větvemi poletuje
To je také láska?
Matčina vráska, když děti jí odcházejí?
Stařenky náruč pro ty co opouštějí vše jí drahé?
Ó, blahé chvíle, kdy si myslíme, že víme
Že jí máme, že s ní usínáme
A zrána otvírá nám den
Blažen, kdo je jí polapen.

in morte boni

Až odejdu z domova, kterému tělo se říká
- nelehko nejspíš budu se ho zříkat
přestože nebylo v něm vždy útulno
nebylo v něm vždy čisto jak by chtělo
občas pršelo do něho slzí
Brzy zapadnou dveře v očích mých 
a ústy rozletím se do nové dimenze
- Oblaka, věřím, že mne přijmete
z katarze v nevědomí my na vědomost dáte
co je to Svaté milování žití

Rozechvění

http://youtu.be/tKuTBnZB0yQ // Kdybych byla motýlem
-ó, kam já bych se jen rozletěla
celá luka bych obletěla mezi květenou
- kdybych vážkou byla lehounkou jako pápěří
vodní hladinu bych obletěla
- někteří by dívali se s povzdechem
Kdybych však byla oblakem, dotkla bych se nebe
- jen zlehka zachvěla se a vpila do ostatních obláčků
Já nepláču, to jen oblak slzy roní
- v nebesích utopen pláče tam pro zem, jenom pro ni