Srpnová růže/od Romana Szpuka

Můj Malý princi: zatímco toužíš namalovat beránka jdou oblaka rudá od slunce snad spát; už zlátne obilí; úval zarostlé meze se lehce chvěje dotykem vánku: Takové ticho před bouří: Nebude?Bude? 
Nebe je rudé, ukrývá modrá oblaka jak opona. A zlatá růže zvědavě vystrkuje květy: Přijdeš? Nepřijdeš na její planetu ve svém snu, malý princi? 
V popředí pole už nejspíš pokosili. Kde jsi v té chvíli? Zlatá růže žádostivě voní. Ukloň se pro ni,.....