Budiž světlo našim dnům zbloudilým
kamkoliv vkročíme
prostřený stůl ať čeká;
věcmi co zbytečné jsou ať nejsme slepí,
hluší nebuďme slovy co prázdná pominou
a řeka nadějí ať zaplněna je po okraj
až pít z ní budeme žízniví.
Nezapadnou skutky v nečinnost,
neboť před námi je ráj:
Skutek i host vítán bude
kdo v klidu a míru povede nás dál....
Žádné komentáře:
Okomentovat