Z budoucí pohlednice stromů:

......lístek za lístkem letí ulicí, barvou zářící
rudou až zlatou,svou zeleň oblékly si,
tvar královské koruny  však schovávají usušení stále dál
 vždyť jejich domov byl  javor - králů stromů;
to on je  všude rozdával;


...ježatý kabátek z bělostných kvítků 
vyklubal se: a v sobě miminko jako medvídě;
roste a roste, až přijde jeho čas.
To vítr ho snese a zakutálí.
Zapadne, a vše začne znova a znova:
nejdřív vyroste strom.


Nejdřív ze  obalí do růžovoučkých vláken z kvítků,
potom začne plátek za plátkem padat ze sukýnek
až zbude budoucí plod. Takové nic na větvičce
co upíjí mízi k životu. A najednou tu bude jablíčko;
Baevné rozloučení a odchod do podzimu a spánku.