Maminko, mámo v nebi
táto, tatínku co jsi s ní
když večer se rozsvítí na obloze
mezi hvězdy se zatoulám, hledám vás
a je mi blaze, že někde tam čekáte
v míru duší, a sluší vám
bez těla bolného, bez hlav starostí
hostíte mne, smířením mezi námi
Už dávno nejsme sami
svět se nám rozrostl o ty co přijdou
Budou jiní, a budou nám podobni
možná i osudem.
Zdalipak oni přijdou posedět spolu
až mi tu nebudem?
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat