…a krajina beze slov, zdála se němá
kde spletená v jeden klín ulehla se
však ona láskou se spřáhla do sebe
a teď oddaně čeká
jak nebesa jako plynoucí řeka vzpomenou si
aby ji pohltila
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
od meditačních zastavení po chvilku s poezií
Žádné komentáře:
Okomentovat