Věky jsi šel, krvácel,
rodil ses,
umírals,proplétal ses
přírodou jako stvol liány;
bezbranný vynalézáš
zbraně
na něž pokládáš sám sebe.
Zebeš, když nenávidíš;
vzápětí se stydíš
sám
za svou tvář
Samotář? Ne!
V skutku milující,
hledajíc cestu k lásce
šlapajíc po všem co míjíš;
Však miluješ
a sílíš; Kam až
dojde tvé séměPověz!
Neb já tě provázím.
Žádné komentáře:
Okomentovat