Kolik že už je nám let?
A zdali už poznáme se se světem?
Kdo ví, zda on nás stihl objevit
v tom čase spolu;zatímco v tebe
obléká se v šeď, mé dívčí tělo
poznenáhlu navléká se v letokruhy vrásek,
jako strom kde dozrávají plody k opadnutí;
skláníš se, prý si k nim přivonět,
na mé skráně se skláníš;
smířlivě hnízdíš polibek doprostřed čela
jako když včelku přivábil svěží květ.
Zda jsi to chtěl?
Já chtěla jsem.
Možná naposled....
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat