Sny se mi sypou polštářem
jsou jako sněhové vločky před bouří,
co jim rozvíří sukének bělostných
v stříbrobrostříbrný svit
...A s ránem pryč odchází třpyt z očí,
rozpouští se v pouhé pramínky slzí
mizí
přívaly do zapomnění běží strání z oblakůCo se zdálo? Dávno tomu
jen mihnutí zázraku....
Žádné komentáře:
Okomentovat