....Tady nezpívá skřivan
ani moře nenaráží do skal svým příbojem,aby obejmulo zem
jen s podzimem Meluzína zalézá si do komína
a krajina hor na sebe obléká čtyři roční doby
Kopce obrostlé smrkovým, cestičky jimi prošlapané
potůčky, oblázky, borůvčí rozsypaná do mechu, louky i stráně
Až pro potěchu jeřabiny navléknou zas rudé korále
- léto bude mít opět namále a krajina začne převlékat svůj šat
budeš- li usedat k oknu a hledět do dálky a vzpomínat si na ně?
Budeš, já vím.
Vždyť si s tebou rozpráví co neví ti, kteří neslyší;
co šeptá tohle zátiší když vnoříš se v něj
- i když odcházíš...
Tak tiše jak jen může znít DOMA
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat