Buď v pokoji, má duše
dojdi požehnání
v cestě mého života
vyhni se strmým stráním
I růže ostny raní
a bodlák nese krásu
i kámen pro okrasu staví stěny
Vyhoštění opouští domovy
aby v jiném domě zaseli zrn
plodům budoucím, stromy sadili
Na chvíli mračna zastřou i nebe
rozlijí déšť slzí krajinou
Mnozí zahynou, aby se noví narodili
Odpusť těm, kteří poranili i myšlenky
naděje okleštili
neboť budeš i ty vykoupena od hříchů
až budeme končit tuto pozemskou pouť
ty a tělo,bude mu spočinout
až jej opustíme, odevzdáme v prach,
až na marách sečteme čím žili jsme
a čemu že patřil náš život...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat