Myšlenky letící jako ptáci
rychlostí oblak v zapomnění
co minulo už dávno není
- mrtvolné tlení sní znovu o životě
Nad hroby rdí se plameny svíce
a korálky krvavých jeřabin
zas dítě navléká si
Co zbylo krásy v cárech strhaných
ví vítr co se plazí obnaženými korunami
- slunečním dotekům se brání
Zas zbudeme si s výčitkami sami
co bylo kdy v životě mezi námi
...havrana zní zas krajinou volání
,,již nikdy více, již nikdy více,,
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat