sobota 10. října 2009

vždy, když mně lásky opouštějí

pláču do polštáře,
aby nikdo neviděl
mé prázdné tělo, duši nabytou k prasknutí;
Kdo by záviděl
vše co mně opustilo?
Chtěla jsem létat jako pták,
jak motýl ze štěstí na štěstí,
lásky mé byly jako drak,
ryly mi bolesti do pěstí
_tisknu je, svírám,
duši si rozedírám do výčitek;
V hlavě mám smutek
Kam až jde moje vina?
Jsem příliž líná milovat?
Či příliž poutám touhu vytrvat?
Mám krutý hlad po věrnosti;
zatím mi zbývají jen holé kosti;
chci -li je vyměnit
jsem bita...

Žádné komentáře:

Okomentovat