Jsou slova co běží územím citu;
jsi-li tu přítomen
jsou slova jako bystřina
valící se ze spící země - srdce;
i občas nabalí se nánosy
jak lidské soužití je vyplavuje;
a hned zas slova vplétají se do písničky,
říkají zcestná "prý";
a hned perličky barevné,
ty střípky z poutí,
ty střípky z poutí
vypouští balonky úsměvů;
smí-li kdo smutnit s Jitkou při posedu?
To nedovedu,
Díky za pláč a smích
smíchaný v peříčkách holubích
večerní chvíle;
tak milá byla...
Žádné komentáře:
Okomentovat