....opět se narodil
a dělá první nesmělé kroky
v stopách let minulých;doznívá smích
v přechodu chvil minulých a těch co přijdou
Někde si ještě zpívají.Z prvních vteřin doznívá i první pláč
- to samota šeptala co je zač, když druhý nepřichází, schází už.
Kolébku navléká zas dvanáctero měsíců
- leden navlékl první šat;
bělostnou nevinnost zahalil do závějí
Otec- nebesa a matka- Země požehnaly Času, přejí
aby opět provázel dvanáctero bratrů, kmotrů
až navlékati dál budou darů domovině
v její že klíně spíme: Snad v míru, snad v závětří.
Bože, dej ať dál šetří tohoto času!
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat